Zjistěte, jak vnímají UBK zaměstnanci

Vašek Pintíř, který v UBK překládá kdesi cosi do němčiny a angličtiny, nám dal svůj pohled na věc.

Do UBK mě přivedl víceméně omyl. Ve věku 55 let jsem byl registrovaný na pracovním úřadě a delší dobu (už dosti zoufale) jsem hledal smysluplné zaměstnání. Přišel jsem se informovat na pracovní pozici „tester softwaru“ a opět zjistil, že to nebude nic pro mě. Během pohovoru jsme s panem Tomáškem mluvili o tom, že se ve firmě možná uvolní v dohledné době pracovní místo, které by bylo pro mě vhodné. Po předchozích zkušenostech jsem si moc velké naděje nedělal, ale nakonec to „vyšlo“.

Spolupráce s jednatelem Lukášem ? Ve svém pestré a už poměrně dlouhé „profesionální kariéře“ jsem byl konfrontován s mnoha „šéfy“, tak mohu srovnávat. Pan Tomášek by z toho vyšel určitě velice dobře, protože v dnešní době je téměř nemožné být odborně zdatným úspěšným managerem a přitom zůstat „člověkem“. Podle mého názoru se to Lukášovi daří. Ale jsem ve firmě moc krátkou dobu na to, abych mohl hodnotit, a také nechci, aby to vyznělo servilně, protože „šéf“ mě v podstatě vytáhl z „odpadkového koše“ této společnosti. Snažím se být stále více „kompatibilní“ s firmou UBK, abych to nějak vrátil. Jednoduše řečeno, „šéf“ je pro mě po formální i neformální stránce autorita a „Geschäftsführer“ (což je dost nešikovně překládáno do češtiny jako „jednatel“).

Totéž platí i pro Martu. Asi hlavně díky ní panuje ve firmě pohoda a uvolněná nálada. Přitom, co se týče chodu firmy, počíná si naprosto profesionálně. Trochu mi připomíná bývalou manželku, která vždy hravě a s elegancí řešila problémy, které se mně zdály téměř neřešitelné. V případě Marty naštěstí mohu uplatnit více své znalosti, protože mě vydatně zásobuje různými „překládky“, což je opravdu zatím to jediné, co mohu ve firmě dělat, aniž bych si nepřipadal jako naprostý idiot, díky svým nedostatečným znalostem IT-problematiky. 

V UBK dělám překlady němčiny, s vydatnou podporou sofistikovaných elektronických translátorů se pokouším o angličtinu, prohledávám německé inzeráty s potenciálními nabídkami zakázek pro UBK, a hlavně se učím… Když jsem zde nastoupil, byl pro mě počítač „španělskou vesnicí“, takže se snažím, aby z toho byl alespoň „böhmisches Dorf“, jak říkají španělské vesnici Němci.

Práce v UBK mě samozřejmě naplňuje. Než jsem nastoupil tady, posílal mě pracovní úřad do různých „montoven“, dělal jsem rekvalifikaci, pracoval manuálně a seděl doma jako nezaměstnaný, takže jsem si připadal dosti zbytečně a celou dobu jsem snil o podobné práci, jako je tato v UBK.

Většina činností, které v UBK dělám, pro mě znamenala začínat téměř „od píky“. Díky přístupu vedení společnosti jsem se postupně dokázal zbavit počáteční trémy a začal už skoro „normálně“ fungovat. Doufám, že se takto časem stanu pro firmu přínosem a situací, kdy něco „neumím“ bude ubývat…

V UBK mě baví dokonce i „pracovat“. Ale i jinak je to zajímavé prostředí mezi „mlaďochy“ (koneckonců jsem už skoro v důchodovém věku), kteří se ale chovají slušně a kultivovaně a taky pravděpodobně „něco umí“, což zatím nedokážu moc kvalifikovaně posoudit. Pokud se podaří zvládnout problémy s mojí „kompatibilitou“ s předmětem činnosti firmy UBK, velice rád tady budu „hákovat“ co nejdéle… Kolektiv je „super“ – neustále probíhají nějaké „srandičky“, firemní akce, teambuildingy etc.

Lokalita je úžasná – na to, že jsme prakticky v centru Plzně, je tady klid, výhled na řeku, zeleň… Naše nekonformně řešená kancelář je také skvělá a dotváří dokonale celý kolorit – prostě bomba… 

Slabé stránky nevidím – to je samozřejmě relativní hodnocení, ale co je dnes absolutní? 

Přidaná hodnota UBK? O tom bych měl jako vystudovaný ekonom něco vědět… Dle mého názoru je v UBK asi největší ze všech firem, u kterých jsem v životě pracoval. Snad s výjimkou celní spedice, ale tam se jednalo (z mého pohledu) o sprostou zlodějinu, protože jsme dostávali peníze za „nic“…

Chat