Rozhovor s Eliškou Kollerovou

Jak se říká, vše zlé je pro něco dobré a do UBK mě přivedla jarní covidová pandemie. Už dlouho jsem si v předchozím zaměstnání hrála s myšlenkou, že odejdu a půjdu do menší rodinné firmy. A právě covid a jeho dopad na externí zaměstnance v korporátu mi ulehčil rozhodování. Ze dne na den jsem byla volná a otevřena novým příležitostem. 

Ona si firma UBK vlastně našla mě. Pro hledání nového pracovního místa jsem zvolila neoficiální způsob hledání zaměstnání. Přes sociání sítě jsem zveřejnila příspěvek se svými zkušenostmi a znalostmi a zájmem o IT obor. Na tento příspěvek zareagoval David Lukeš, můj bývalý spolužák ze ZČU a řekl, že se zeptá vedení UBK, zda bych nemohla být užitečná. Musím se přiznat, že jsem vlastně ani nepočítala v UBK se stálým zaměstnáním. Sháněla jsem pouze brigádu při škole a možnost psát ve firmě diplomovou práci. K tomu jsem měla ještě v plánu odletět v zimním semestru na Island a případně pracovat na dálku. Podle mého názoru jsem byla naprosto neperspektivní zaměstnanec. Firma UBK nebyla v hledáčku potencionálních zaměstnavatelů jediná, ale jako jediná přihlédla ke všem mým požadavkům, a hlavně jsem při vstupu do prostor UBK cítila pohodovou atmosféru a takový ten pocit – Jo, tak tady mě to bude bavit!

Po počátečním rozkoukání jsem se nestačila divit, v jakém týmů jsem se ocitla. Mělo mě varovat už to, že jsem v pracovní smlouvěměla uvedeno: pracovní pozice – programátor a byla jsem začleněna do PHP týmu. Já, holka, která viděla PHP ve zkratce během jednoho semestru. Cítila jsem lehké obavy, že asi nebudu člověk na správném místě, ale brala jsem to jako výzvu a pustila se do první zadané práce. Můj teamleader Kamil na můj první výtvor řekl: „No, není to úplně hnusný“ a já to brala jako vrchol pochvaly. Následovalo hodně vyptávání, učení, zkoušení a objevování. Můj začátek v UBK nebyl lehký ani pro teamleadera. Měla jsem po měsíci opustit ČR a pracovat na dálku, což není pro zaškolování úplně ideální. Ale nakonec jsem si dala jen krátkou dovolenou a po týdnu jsem se vrátila zpět na své pracovní místo. Po návratu na mě čekalo překvapení ve formě změny pracovní role. Vzhledem k povaze mé diplomové práce mi byla nabídnuta pozice projektového manažera, kterou jsem s velkým nadšením přijala.

Aktuálně bych svou oficiální roli v UBK nazvala Junior Project Manager. Zatím jsem převzala menší projekty a snažím se je vést a ulehčovat komunikaci mezi vývojáři a zákazníky. Další role je WordPress editor. S webařinou a WordPressem jsem se setkala už při studiu a právě na tuto pozici jsem se chystala nastoupit do UBK. Pak jsou tady i ty neoficiální role jako například jediná holka v týmu, brigádnice, květinářka, firemní lektorka jogy a kamarádka.

Na práci v UBK mi nejvíce baví už jen to, že mám tu možnost jít do práce, ale hlavně být v kolektivu a vytvářet smysluplné projekty. Baví mě, že se tu každý den naučím něco nového, ať už je to z oblasti project managementu nebo vývoje. Baví mě poznávat nové i stávající zákazníky a sledovat, jak se zhmotňují jejich nápady pomocí informačních technologií.

Nastoupit v covidové době do nové firmy bylo celé takové rychlé a plné změn. Za 5 měsíců, co jsem v UBK, jsem zažila stěhování firmy do nových prostor, přechod na homeoffice, karanténu a zpřísnění opatření. Jsem moc ráda, že další covidová vlna neměla dopad na mou pozici v UBK, a proto prožívám druhou covidovou vlnu mnohem lépe než tu první. Když se zaberu do práce, tak občas zapomenu, že nějaký covid je. 

Současná situace mi nedovoluje věnovat volný čas mé oblíbené aktivitě, kterou je cestování. Na mém travellistu je už spousta navštívených destinací, ale pár jich tam ještě čeká. Nejbližší a v dohledné době asi nejreálnější je Island a další v pořadí je Japonsko. Na práci v UBK nejvíce oceňuji to, že ji mohu dělat odkudkoliv a vlastně kdykoliv, proto se velmi slučuje s mou nejoblíbenější volnočasovou aktivitou. Doufám, že od února budou mé firemní e-maily chodit z Islandu. Vzhledem k tomu, že mám převážně sedavé zaměstnání, snažím se trávit volný čas pohybem. Pravidelně cvičím jogu a trávím čas venku na procházkách s rodinou, občas na běžeckých trasách, workoutových hřištích a někdy i v sedle kola. A pak takové ty holčičí klasiky jako je vaření, pečení a čtení.

V dohledné době si nedovedu představit, že bych chodila do práce někam jinam. Dělám práci, která mě baví a kterou jsem vždy chtěla dělat a studuji, abych ji mohla dělat. Co bude po dokončení mého studia je těžké předvídat, ale určitě si nenechám ujít ještějedno léto v UBK.

#UBKnews #UBKoffice #UBKgeek #UBKgirl #Eliska #zamestnanec #spokojenyzamestnanec #rozhovor #otomjaksemakavUBK #pracevUBK #prilezitost #cestovani #studium #programator #svetprojektu #projektoverizeni #fulltimejob #IT #plzen #ceskarepublika